Jan Rezek vyhlíží zápas číslo 300!

Jan Rezek, teplický rodák a býválý reprezentant ČR. Již brzy si bude moct příbramský fotbalista do svého životopisu dopsat další zajímavou metu. Pokud v pondělí nastoupí v zápase s Jabloncem, připíše si start číslo 300 v profesionálních nejvyšších fotbalových soutěží.

V týmu patří k nejstarším hráčům, v květnu oslaví 38. narozeniny, avšak díky svému mladistvému vzhledu zapadá mezi mladší spoluhráče. 

Honzo, věnuješ vzhledem ke svému věku více času regeneraci?

Musím, abych přežil, protože druhý den bych nevstal z postele, natož abych se znovu rozběhl. Doma mám pár pomůcek, třeba compex nebo různé baňky. Večer si je na sebe nalepím, cuká ve mně elektrický proud, ale pomáhá mi to. Divím se klukům, kterým třeba nedělá dobře masáž, že to nevyužívají.

Na přírodní trávník v Turecku ses určitě těšil, že?

Hlavně na lepší počasí a přírodní trávu. Ta umělá pro moje levé koleno není dobrá, trpí. Letos jsem na umělce nenastoupil k jedinému utkání. 

Zimní běhání, špatné počasí... Co je pro tebe v tomto období nejhorší?

Už to vědomí, že když jdu z jednoho tréninku, v hlavně už mám ten příští a vím, že nebude o nic lehčí. Nejraději jdu na trénink, když nevím, co mě čeká. Jenže to v zimě ani nejde. Nejhorší je ranní vstávání, kdy si uvědomím, že zase budeme běhat, běhat a běhat... Nepříjemný pocit hned u snídaně. Jasně, že to k zimní přípravě patří. Pro mne je tahle fáze v mém věku i nezbytností. Pokud chci zvládnout jaro, potřebuji náročnou zimní přípravu. Ale nebudu zastírat, že běhání bez balonu je pro mne ubíjející.